Václav Čerňák

Trest smrti nemusí znamenat konec

29. 08. 2017 14:44:56
Na spravedlnost se musí čekat. Někdy je to otázka pár sekund, občas se jí nedočkáme nikdy a v opravdu nemnoha případech to trvá třeba desítky let.

Tohle téma mám zapsané v mém mentálním bloku už více jak rok. Tehdy proběhla snad všemi západními médii zpráva o muži jménem Anthony Ray Hinton. První zmínku v novinách si ale odbyl už před třiceti lety - tenkrát však pouze v lokálních plátcích státu Alabama. O dvojnásobném vrahovi by se ani jinak psát nehodilo. Tento dnes skoro šedesátiletý Afroameričan si však výjimku zaslouží.

Vzpomenete si, co jste zásadního zažili v roce 1985? Já toho ten rok moc nestihl. Jenom narození, pak za dva týdny Vánoce a to bylo vše. Předpokládám, že někteří čtenáři tohoto textu byli tehdy ještě na houbách. A právě během onoho roku byly spáchaný dvě vraždy, za které byl Anthony R. Hinton nedlouho poté odsouzen k trestu smrti. Samotná exekuce nebývá v USA vykonávána hned po rozsudku, ale trvá to roky, než se od jeho pronesení dostane ke slovu smrtící injekce. Průměrná prodleva se pohybuje kolem 15 let.

Těžko si představit, jak člověku ubíhá život za mřížemi. Často zavřený sám v cele, sem tam se protáhnout na hodinku na dvorku a zase šup zpátky do klece. Nicotný kontakt s vnějším světem a vašimi společníky jsou vetšinou jen bachaři a kriminálníci. K tomu všemu vědomí, že je jen otázka času, kdy na vás konečně přijde řada a dostanete pozváni na rande s paní Jehličkou. Takhle plyne den za dnem i Anthonymu. Do vězení nastoupil těsně před třicítkou s vidinou toho, že už jí neopustí. Bezmála dalších třicet let si musel počkat na to, než ho soud prohlásí po přezkoumání důkazů za nevinného a zruší trest. Kdo by si v takový moment nevzpomněl na Vykoupení z věznice Shawshank: "Didn't do it. Lawyer fucked me."?

Podobný princip zafungoval i tady. Obhajoba si tehdy najala jako balistického experta jednookého technika, který měl mít problémy i s obsluhou mikroskopu. Mylně se totiž domnívala, že si nemůže dovolit dražšího. Po odkroucení půlky Hintonova života přišla nová expertíza na to, že kulky v tělech dvou zastřelených neodpovídaly údajné vražedné zbrani - na čemž stála tehdejší obžaloba. Samotné důvody zrušení rozsudku nejsou už tak podstatné, není to první a bohužel asi ani poslední případ. Jen ve Spojených státech bylo dodatečně zproštěno viny od roku 1973 přes sto padesát osob původně odsouzených k trestu smrti.

Tři dekády. Celý můj život. První slova, první krůčky, nástup do školy, první zamilováni do paní učitelky, první dovolená u moře, první zamilování do dcery paní učitelky... Zbytečné vypisovat všechny menší i větší mezníky. Ať už jsem se učil číst, psát nebo jezdit na kole, skládal různé zkoušky, líbal se, miloval, rozcházel a scházel, ať už jsem byl na pohřbech či svatbách svých blízkých, dostal první výplatu a hned ji celou utratil, dokonce nechybělo mnoho (pár měsíců) a do výčtu by spadalo i narození egoblouděte... zkrátka ať už jsem za svůj celý život dělal cokoliv, tak vždy přesně v tu samou chvíli byl jeden muž zavřený za mřížemi na pár metrech čtverečních za něco, co nespáchal. Proto je tento článek směřován všem, kterým ještě nebylo třicet. Ale nejen jim.

Co všechno se dá za takhle vymezený čas stihnout? A co všechno se dá ztratit?

Autor: Václav Čerňák | karma: 9.81 | přečteno: 384 ×
Poslední články autora